Slečna Máša u hrochů
Večer sedíme s Klárkou u televize, když v tom slyšíme klepání na okno. Otevřu okno a dovnitř se vrhl Culík jak divoká voda.
„Letím od Terky“ zamumlal a hned pokračoval
„Byli jsme s Lojzičkou na pokecu u Terezy, když jsme zaslechli nějaké zahraniční ptáky, jak si štěbetali o tom, že viděli Jožina někde v Alpách. Chápete to, je to skvělé, Jožin se nám vrací domů, Lojzička letěla rovnou k hrochům s touto skvělou zprávou“.
„Hurá, hurá, Jožin se vrací“, řve Klárka jak pominutá a běhá při tom po obýváku.
Po této nádherné zprávě oba nemůžeme usnout a dlouho do noci si povídáme a těšíme se na druhý den ke hrochům.
Už při příchodu k pavilonu nás vítá veselá ptačí pětka a mezi nimi i Jožin. Krásnější pohled nás nemohl potkat. U hrochů bylo dnes přenáramně veselo. Hrála muzika a všichni jsme tančili a zpívali. A to ještě není všechno. Jožin nám přinesl to pro co letěl takovou dálku. No přece fotku přenáramné krásné malé africké slečny MÁŠI.