Cesta k prvním zážitků z golfu je volná, doufám jenom, že nenastanou nějaké komplikace, tak se pusťte honem do četby, pokračování příběhu Dárek je tady.


 

Přípravy


 

Od pondělí navštěvuje Terka golfové hřiště. Každý den po hře přichází nám všem ke hrochům povídat, co všechno už se naučila a zažila. Musím říci, bylo toho opravdu spousty. Tak třeba dneska povídala,

„představte si, dneska jsem vzala driver a udělala tak ohromný divot, až jsem se strašně styděla. Trenér povídá, že je to normální. Musela jsem to zašlapávat a upravovat. A že nevíte, co se mně stalo? Normálně mně přiběhli na pomoc dva myšáci. Nejprve jsem úplně zavýskla, jak jsem se lekla, ale oni začali dělat takové skopičiny. Skákali kolem sebe, pošťuchovali se, pak si ten jeden lehnul na záda a rozpažil ruce, jakoby něco chtěl. Tak jsem se tedy sehnula a začala ho drbat na bříšku, ten se začal tak nádherně smát až se za břicho popadal. Byli náramně legrační a prima. Mně už se zdálo včera, že mě někdo pozoruje nebo co. Vždycky, když jsem se ohlédla, tak něco zavýsklo a zmizelo. Až dnes jsem pochopila, že to byli oni dva. Teď už jsou stále jenom se mnou a nehnou se ode mě ani na krok. Dokonce mi pomáhají hledat míčky. Vždycky je potom jako zázrakem najdu na tom nejlepším místě pro odpal.

Taky mě dnes navštívil pan správce. Ten je vám taky tak senzační. Pořád se mě na něco vyptával, ale vůbec jsem mu nerozuměla, co měl na mysli. Pořád mně něco nabízel a nosil, připadala jsem si jak nějaká celebrita.“

Ze všeho byla Terka tak překvapená a nadšená, že jsme z toho jejího vyprávění měli ohromnou radost. Když Tereza odešla, Maruška povídá,      

„no tak to je jasný, to byl Leopold se Ctiradem a dám na to krk, že ten co se nechal drbat byl Leopold. Musel to být on. Kouká mu kulišárna z těch jeho oček tak viditelně až běda. Povím vám, já jsem tak šťastná, že jsme Terce udělali takovou radost. Ale už se těším, až vyrazíme taky.“

Jenže to se nám právě nedařilo zatím naplnit. Důvod byl jasný, hrochům se prostě nedařilo se proměnit v lidi. Nevím proč, ale vždycky, když všichni moc chceme tak ne a ne se to podařit. Všichni jsme z toho byli smutní, už byl čtvrtek a do neděle, kdy nám propadají vstupenky, zbývají už jen tři dny.

Večer doma Klárka povídá,

„tati co to bylo za divná slova, co Terka dneska vykládala? Já jsem jí vůbec nerozuměla.“

„Z toho si nic nedělej, já taky ne, ale víš co, jukneme na internet a zkusíme to tam najít. Jak jen to ona říkala, nevzpomínáš si?“

„Něco jako divot, nebo co,“ odpoví Klárka,

„ano, ano divot a driver, už vím“, odpovím Klárce a už to hledáme ve vyhledávači.

„Tak poslouchej“, povídám

„driver je hůl na dlouhé odpaly, která se používá při první ráně, většinou bývá dřevěná a má číslo 2. A divot je vykopnutý drn po odpalu, někdy též nazývaný řízek.“

„Jééé tak ona tam dělá samé řízky, no to je tedy opravdu šikulka,“ a se strašným smíchem Klárka odchází do ložnice si lehnout.

V šest ráno slyšíme zvonek.

„Kdo to zase otravuje?“ povídám celý rozmrzelý a jdu rovnou z pelechu otevřít. Ve dveřích stáli všichni tři a nad nimi štěbetala komplet ptačí letka.

Všichni se okamžitě vrhli dovnitř a bylo jich všude plno. S Klárkou jsme oba lítali jak poděsové, protože jsme byli nadšení. Vůbec jsem nelenil a vytáčím Klárky paní třídní,

„dobrý den paní učitelko, musím omluvit Klárku z dnešního vyučování, má silné žaludeční potíže a doufám, že to nebude nic vážného. Jestli budete tak hodná tak pošlete úkoly po Aničce a já tam za ní zajdu. Hlavně ať Anička nechodí za Klárkou, kdyby ta její nevolnost byla nějak nakažlivá. Však víte, člověk nikdy neví.“

Všechno mi uvěřila a já jenom za sebou slyším Lea,

„ ále, ále, pro pána krále, Jarda je ale kecka, až to praskne, to bude pecka“,

„Kuš, drzoune,“ osočím se na něj a pokračuji,

„nemohl jsem Aničku pozvat k nám, vše by vytroubila, nic nevydrží, kecka jedna mrňavá.“

Mezitím už žhavila Klárka telefon Tereze. Ta byla taky nadšená a připravená nás dnes naučit co nejvíce. Přesně v 8.00 všichni vyrážíme na golf.


 

Jak tohle bude pokračovat, jste napnutý? Já tedy jo a pořádně.     

 

Co nového u hrochů

21. 6. 2021

Ocenění

21. 5. 2021

Přiznání

11. 1. 2021

Zážitek na věky

11. 10. 2020

Houba

14. 9. 2020

Adaptační kurz

archív

foto_hroši

11
Pixmac000080592069.jpg

U hrochů

kniha o přátelství hrochů, ptáků a lidí