OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Dobrý den všem přátelům od Hrochů,

Jsem si jistý, že už vás všechny zajímá, co ten rejža vyvádí. Vstoupit k hrochovi. To vypadá, že má kuráže na rozdávání. Tak honem jdeme na to, příběh Hroší hvězdy pokračuje

 

Trest

 

 Ještě než dorazí k úplnému kraji ohrady, dává rejža pokyny kameramanovi,

„ne že něco zkazíš. Povídám ti, pěkně si to ohlídej. To bude vyvrcholení a velké finále. Tato moje improvizace nemůže dopadnout špatně,“ a šklebí se u toho, jako kdyby byl největší herecká hvězda. Dává pokyn slečně s klapkou a ta strachy bez sebe stojí vedle a dodává,

„velké finále u hrochů poprvé,“ a poté už se ozve jenom mohutné,

„KLAP.“

Režisér si stoupá na vrchol ohrady a láká hrochy k sobě. Všichni od hrochů se na sebe podívali a bylo zcela jasné, co se bude dít.

Na lákání režiséra přichází úplně v poklidu Tomík. Dělá, jako že ho poslouchá na slovo. Když je u něj tak si lehá na záda a vábí tím režiséra ještě více k sobě. Režisér se chechtá na celé kolo a mává na všechny strany. Vypadá, jako kdyby právě vyhrál olympijské hry. Stojí na vrcholku ohrady otočen směrem k lidem. Nevšímá si, že Tomík mezitím odběhl pryč a dal pokyn Marušce. Ta byla odhodlaná tohoto chvástala co nejvíce vystrašit. Ještě než se rozbíhá, tak Slávek jí šeptne,

„Maruš, opatrně. Nepřežeň to, aby nám tady ten hlupák nezkolaboval. Pak bychom to už asi opravdu odnesli. Stačilo, že nám prošel ten průšvih minule.“

Neboj,“ odpovídá s úsměvem Maruška a ještě mu stačila dát ohromnou hroší pusu. Slávek celí zjihnul a byl strašně na ní pyšný.

Poté Maruška zahrabala kopyty a velkou rychlostí se řítí na otočeného režiséra. Jeho asistent si toho všímá a co má hrdlo, křičí,

„rejžo, bacha. Bacha. Ta hrošice tě chce sežrat. Zmizni!“

Vtom se režisér otáčí a vidí před sebou rozzuřeného hrocha. Je jasný, byla to Maruška. Těsně před režisérem brzdí. Oba zahaluje oblak prachu. Nikdo ani nedýchá jaké je tam v hroším pavilonu napětí. Když prach trochu sedne, tak všichni vidí na smrt vyděšeného režiséra, jak se nemůže ani pohnout. Přímo proti jeho obličeji je ohromná tlama Marušky. Nadechuje se co má síly a ozývá se ohromný hroší výkřik. Byl tak silný, až praskaly tabulky skla v nedalekém bufetu. Zároveň ho Maruška pokropí slinami smíchanými s vodou, kterou si dala do tlamy těsně před tím.

Režisér stojí stále na ohradě. Je celý bez sebe a klepe se strachy. Klepe se tak silně, že to připomíná skoky na trampolíně. Tím Maruščiným vodopádem mu spadly kalhoty. Stojí tu úplně nahý se zadkem vystrčeným na lidi a promočený na kost.

„Rejžo, mám stále točit?“ Ptá se ho kameraman a už to nevydržel a začal se smát na celé kolo. Se smíchem následovali snad všichni lidi, co jsou tady. Najednou mu odpovídá režisér.

„Néééé. A máš padáka, hňupe jeden.“ Stále však stojí na ohradě a nemůže se pohnout.

Najednou se rozbíhá proti ohradě Slávek. I on brzdí těsně před ohradou a slečnou s klapkou. Byla vyděšená snad víc než režisér, ale Slávek ze sebe vyloudí nádherný úsměv, mrkne na ní a velice jemně jí pohladí po tváři chloupky, které má na čumáčku. Rázem je slečna v sedmém nebi a rozplývá se blažeností na všechny strany. Tímto gestem jí úplně dojal a byla totálně naměkko. Stála tam u té ohrady jako solný sloup a zasněně koukala někam do dálky. Pak se Slávek podíval vedle na Marušku. Ta už však z toho jeho gesta tak dojatá nebyla a trochu se zamračila. Všichni poznali, že to jenom hrála, protože se tomu taky začala strašně smát.

Rozzlobený režisér se mohl konečně hýbat. Natáhl promočené kalhoty a slézá z plotu. Strach se u něj mění ve zlost. Byl doslova rudý vztekem. Prochází kolem celého filmařského štábu a nikdo si už nedovolí prohodit ani slůvko. Všichni mají z jeho vzteku strach. Pak jenom na všechny sykne,

„končíme, domů. Ke hrochům mě nikdo a nikdy víckrát nedostane.“ Nasedá do filmařského vozu a okamžitě odjíždí.

Za chvilku zůstala v pavilonu jenom komplet hroší parta. Jenom si všimli, jak v dálce stále stojí slečna s klapkou a zamilovaně zírá na Slávka.

Všichni byli tuze veselí. Měli radost z natáčení a ze všech těch zážitků. Překřikovali se jeden přes druhého. Taky byli šťastní, že ten náfuka režisér dostal za vyučenou a byl po zásluze potrestán. Řehonili se tomu dlouho do noci. Když se loučili, tak byli napnutí, jak se bude filmování vyvíjet dál, ale hlavně zda obdrží slíbený honorář.

 

To bylo rozuzlení, co říkáte? Jsem taky rád, že Maruška toho nafoukance rejžu pěkně vypekla. Musel z toho být opravdu v šoku, když tak rychle zmizel. Skvělé!

Tak se společně těšme, co nám přinese další příběh. Čus!   

Co nového u hrochů

14. 9. 2020

Adaptační kurz

23. 12. 2019

Dohoda

4. 12. 2018

Fotbalový zápas

1. 12. 2017

Rozuzlení

archív

foto_hroši

11
Pixmac000077085693.jpg

U hrochů

kniha o přátelství hrochů, ptáků a lidí