OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Pohoda zavládla U hrochů. Tomík se nám zázračně uzdravil a všichni ho jdou teď navštívit. Pokračování příběhu Zázrak je tady,

 

 

Návštěva

 

Vcházíme na pokoj. To bylo něco, objímání, šprýmy a legrácky nebraly konce. Byli jsme všichni strašně šťastní. Tomík byl úplně v pořádku. Na hlavě ani památka po nějakém úrazu. My víme, že zázraky se u nás dějí, a řekněte, můžeme jim to říct. Rádi bychom všechno řekli alespoň sestřičce Aničce, která tu seděla vedle Tomíka a byla taky moc šťastná. Doktor totiž nedbal pokynů pana primáře a ihned po jeho odjezdu opět nařídil hlídat Tomíka ve dne i v noci. Ale alespoň tu nebyl sám a pěkně mu to ubíhalo.

V tom vchází doktor Bezecný. Byl velice dobře naladěn a samý úsměv na všechny, kromě Aničky samozřejmě, ale to bylo normální. Jeho dobrá nálada měla jasný důvod. Pan primář totiž před odjezdem nestačil zkontrolovat svoje e-maily v počítači a milý doktor neváhal a vetřel se mu do jeho kanceláře a ten jeho nesmyslný e-mail stačil vymazat.

„Tak jak se má náš záhadně uzdravený pacient,“ povídá s úsměvem.

„Koukám že tu má početné obecenstvo, tak nám ho tu moc neunavte ať se nám jeho stav nezhorší,“ dodal už spíše ironicky. Poté se otočil na Aničku a již úplně jiným tónem povídá,

„sestro, vše v pořádku? Doufám, že dodržujete striktně moje pokyny a nehnete se od pacienta ani na krok.“

„Ano pane doktore, byla jsem s ním i na záchodě a projít se po chodbě. Ven jsme nešli, přesně jak jste nařídil,“ odpoví Anička.

„Dobrá, dobrá,“ prochází po pokoji a v tom si všimne igelitové tašky pod postelí, kopne do ní a křičí na sestru,

„Co to tu máte za bordel, sestro…“

Bohužel to ani nestačil doříct a z igelitky se okamžitě ozvalo,

„co to do nás kopeš, dacane doktorská, já vylítnu a takovou ti ji vrazím, že se z toho budeš vzpamatovávat pěkně dlouho.“

Nebyl to nikdo jiný než Leo. Bylo jasné, že ho tím kopancem doktor pěkně naštval.

„Co jsem to zaslechl, co je v té igelitce? Sestro, kdo to sem dal?“ Řval doktor Bezecný na sestru jak pominutý.

„Já, já, ne…,“ začala koktat sestřička Anička, když v tom se ozvala pohotově Tereza.

„Ale pane doktore, to jsou jenom pískací hračky, barevní ptáčci tady pro Tomíka, aby mu nebylo smutno. Chcete je vidět?“ Zvedla tašku a chce ji ukazovat doktorovi.

„Nechci,“ odsekl doktor i Tereze a otočil se směrem ke dveřím. Když odcházel tak si ještě pro sebe brumlal,

 „tak oni tak velkému klukovi přinesou na hraní pískací ptáčky, jsou normální. Tady opravdu není něco v pořádku. Musím si je asi ohlídat sám, ta sestra nestojí za nic,“ a zabouchl za sebou dveře pokoje.

Když odešel, tak rozklepaná sestra stále v šoku povídá,

„dě dě děkuji vám slečno, zachránila jste mě, ale ten ptáček v té tašce přece mluvil, já ho slyšela, slyšeli jste to taky?“

„Ale kdež, to jsem byl přece já,“ snažím se také zachránit situaci.

„Já vám tedy věřím, ale…“ Už to nedořekla, protože se ještě celá klepala strachy.

Bylo to jasný. Anička Leovi normálně rozuměla a doktor slyšel jenom ptačí pípnutí. To je záhada. Nemusel jsem se dívat ani na ostatní, abych pochopil, že jsme nad tím všichni přemýšleli.

V tom z igelitky všichni vylítli a začali tady po místnosti kroužit.

„Co co co to je? Vy chcete, aby mě tady odtud vyhodili? Prosím, prosím vezměte si ty své ptáky a jděte domů,“ se slzami v očích nás prosí Anička.

Museli jsme se pakovat, protože to opravdu zavánělo velkým malérem pro Aničku. Poprosili jsme jí ještě, zda nás Tomík může vyprovodit po chodbě. Sice nerada, ale souhlasila. Musela jít však s námi, protože kdyby to zjistil doktor tak by měla velký průšvih.  

Na chodbě jsme se potom rozdělili, Tomík šel se s Aničkou na záchod a my jsme pokračovali k domovu. Když vycházíme z nemocnice, ozve se strašlivé,

„uááááá.“

Ztuhli jsme,

„A je to tady,“ vykřikl Slávek.

Bylo to jasný nám všem, ten výkřik byl hroší, o tom nebylo pochyb.

 

 

Co se to v té nemocnici zase stalo? Ptáte se také, viďte? Tak příště

Co nového u hrochů

14. 9. 2020

Adaptační kurz

23. 12. 2019

Dohoda

4. 12. 2018

Fotbalový zápas

1. 12. 2017

Rozuzlení

archív

foto_hroši

11
Pixmac000056556183.jpg

U hrochů

kniha o přátelství hrochů, ptáků a lidí