U hrochů všichni přemýšlí na plné obrátky, jak vymyslet dopis pro správce golfového hřiště, aby se dárek pro Terku mohl předat co nejdříve. Tak se začtěte do pokračování příběhu Leopold.
Lest
Netrvalo dlouho a dopis pro správce byl hotov. Jeho znění je následující.
Můj milý kamaráde,
žijeme tady spolu už pěkných pár let. Je mi tady s tebou moc dobře a jsem strašně rád za naše kamarádství. Vím, jak jsi ke mně hodný a děláš mi jenom samé pomyšlení a nic mi tu u tebe neschází. Dovolil jsem si tě tedy požádat o malou pomoc.
Můj bratranec Leopold má skvělé kamarády. Říkají si banda u hrochů. Jsou mezi nimi tři hroši, pět ptáků a tři lidi. Jejich kamarádka, jmenuje se Tereza, měla nedávno narozeniny a oni by jí rádi věnovali pár hodin golfu. Mysleli, že by si jim to mohl zařídit tady u nás na golfovém hřišti někdy odpoledne, až všichni hráči již budou pryč. Terka je moc bezva holka a už je vytáhla několikrát z pěkných malérů a oni by jí rádi tímto dárkem poděkovali za její kamarádství, obětavost a trpělivost ke všem členům hroší bandy.
Jestli to bude jenom trochu možné, splň prosím toto přání mým kamarádům.
Mnohokrát děkuji,
Tvůj věrný přítel myšák Ctirad.
Všichni jsme byli pyšný na to, jak jsme to vymysleli. Myšák Leopold po vydatném jídle, které u nás dostal, chrupal zabalený v seně jak miminko. Bylo vidět jak je náramně spokojený, protože vydával ze spaní takové slastné zvuky, které nám Slávek přeložil asi takto,
„to víš, že jsem to byl já, kdo tě zachránil, kdo jiný by pro tebe skočil z 20 metrů do vody, já jsme ten…“
Museli jsme se tomu smát, ale i přesto, že byl takový vychloubačný a jenom sebe vyzdvihoval, tak musíme říci, že byl zároveň i obětavý a legrační. Kdo jiný by to udělal pro něj zatím neznámé bytosti, nota bene kteří ho odhalili ve škole při jeho lumpárnách.
Nicméně jsme na něj vymysleli malou lest. Když se probudil, tak se samozřejmě nejprve sháněl po jídle. Tak jsme ho na cestu ještě pořádně vykrmili a potom popadl dopis a odešel. Netrvalo dlouho a byl zpět. Začal se nás ptát, co vlastně je v tom dopise napsáno a že se taky ještě náležitě nerozloučil, jak se na tak božského myšáka sluší.
No a to byl moment pro naši lest, Slávek vzal dopis a začal ho myšákovi překládat.
Ahoj můj kamaráde správce,
mám bratrance, jmenuje se Leopold. Od malička mi tuze pomáhal. Byl jsem bez jeho pomoci úplně bezradný. Je tuze statečný. Jednou dokonce, když jsme byli ještě v naší vesnici, tak jeho odvahou zachránil všechny členy naší rodiny před povodní. Také je strašně chytrý. Jeho lest nám pomohla vyváznout ze spárů strašného kocoura tady ve městě. Je také obětavý, spravedlivý a skromný. Když jsme měli velký hlad a on sehnal něco k jídlu, neváhal a rozdělil se se mnou o poslední sousto.
Chtěl bych mu tedy trochu odplatit to vše, co pro mě udělal a věnovat dárek jeho kamarádům v podobě pár hodin golfu tady na hřišti.
Jestli to je jen trochu možné, splň jim toto přání,
Mnohokrát děkuji,
S úctou, Ctirad, tvůj myší kámoš
„No musím říci, pěkně jste to napsali.“ Povídá Leopold a tváří se při tom jak král všech myšáků a ještě dodává,
„tuze pravdivý dopis. Nebojím se říci, že díky mně už teď máte přání pro Terku splněné. Mimochodem už se na ni moc těším, ještě jsem jí neviděl. Tak se tu mějte hezky a na rozloučenou ještě malou báseň si dovolím připojit,“
Loučí se s vámi král,
Všech myšáků,
Prosby vítr mě zavál,
Skončil jsem u hrochů,
Přání Terky,
Skvělé to kamarádky,
Hrochů, ptáků, lidí,
Splním, ať čtenáři vidí,
Leopold dělá všem dobře,
Rychle, spolehlivě a moudře.
A odešel.
Musím říci, že si nás touto básní všechny získal, sklidil za ní velký potlesk a vůbec nám nevadila ta jeho vychloubačnost, protože jsme věděli, že to byla jenom jeho maska a pod ní to byl skvělý kamarád.
Tak jak dopadl u bratrance Ctirada zase příště, AHOJ.