OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Ahoj hroší kámoši,

po náročném dni všichni ulehli do svých pelíšků. Usnuli ihned. Tak pojďte honem za nimi, ať se dozvíme, co se bude dít dál

Poklidná noc

Ve 3 ráno vykřikla ze spaní Terka. Nebyl to naštěstí zlý sen, ale z vedlejšího pokoje se ozývalo silné a táhlé.

„Chrrrrrrrrrrrrrrrrr!“ Bylo to tak mohutné, až se Terce zdálo, že se rozhýbaly stěny pokoje.

„Jak může ta Maruška s Tomíkem spát vedle takového řevu? Vždyť je to jako by startovalo letadlo.“ Povídala si pro sebe.

Ze spánku už nebylo nic. Ještě to zkoušela nějakou dobu, ale všechny pokusy, jak znovu usnout vzaly za své. Nezbývalo než vstát z postele a najít si nějakou činnost. Vešla do malé kuchyňky a zpozorovala stroj na vaření kávy. Dostala na ni ohromnou chuť. Neváhala ani vteřinu a zapnula zařízení. Během chvilky jí v nose uvízla nádherná vůně. Vybavily se jí vzpomínky na dětství. Když vešla do kuchyně, kde seděla její babička s dědou v družném hovoru a celou místností se linula přesně stejná vůně jako nyní.

„Byly to tak nádherné časy. Hned bych chtěla být zase ta malá holka na prázdninách.“ Zasnila se pro sebe a usrkla z hrnku kávu. Potom se schoulila, přikryla dekou a nechala se dál unášet těmito nádhernými myšlenkami. Byla nadmíru šťastná a spokojená. Ani na okamžik nezapochybovala o tom, že udělala dobře s tímto výletem a partou, která vůbec neměla tušení o jejích myšlenkách.

Náhle jí vyrušil povyk. Nejprve myslela, že se ke Slávkovi s chrápáním přidal Jarda, ale nebylo tomu tak. Hlasy a výkřiky se ozývaly stále silněji. Už nebylo pochyb. Tento velký rámus se ozýval z venkovní ulice, která byla hned pod kuchyňským oknem, kde seděla Tereza. Vyskočila z pohovky, kde si tak náramně lebedila, vrhla se k oknu a otevřela ho. To co viděla na ulici, jí okamžitě uzemnilo. S otevřenou pusou zírala na přeplněnou ulici v tuto noční dobu.

V ulici přímo pod ní byl doslova dav, který se překřikoval, debatoval a různě gestikuloval vším, co bylo k dispozici. Nebyl to však dav lidí, ale zvířat. Různých zvířat. Bylo vskutku nepochopitelné vidět tyto druhy při sobě, aniž by se rozcupovali na kousky. Terce před očima diskutovali myši s ptáky. Psy leželi před kočkami na zádech a z očí se jim řinuly slzy jak hrachy. Malé holoubě sedělo na orlovi, který se u toho třásl strachem. Nevídaná podívaná.

Terce strachy z toho všeho ztvrdly nohy. Nebyla schopná pohybu, ale ani nemohla ze sebe vysoukat slůvka natož pořádně zakřičet. Stála zkoprnělá v okně a koukala. V tom zahlídla mezi diskutujícími Culíka. Vášnivě debatoval s kokršpanělem. Rozpínal u toho perutě. Naparoval se. Byl jednou dole, hned zas nahoře. Celý zrudnul a ukazoval pořád něco do nebes. Nebyl sám. Terka si teď pozorně všímá každého zvířete v ulici. Mezi všemi už našla komplet celou ptačí pětku. Její šok se ještě víc prohloubil. Nejenom nohy, ale ztvrdlo jí celé tělo. Myslela si, že je konec. Zdálo se jí, že se jí zastavilo srdce. V obličeji se jí měnila barva. Chvíli byla kompletně bílá, hned zase celá rudá.

První, kdo si jí všimnul, byla Lojzička. Když viděla, v jakém se nacházela stavu, ihned zahvízdala na celou ptačí pětku a všichni do jednoho se okamžitě řítili k otevřenému oknu. Terky bezvládné tělo se začalo přehupovat přes okenní římsu. Hlava již byla mimo okno. Ramena ji následovala. Nohy se pomalounku sunuly za tělem.

 

Co se to děje? Terce hrozí velké neštěstí. A co to vlastně má všechno znamenat. Na rozuzlení si musíme počkat do příště.

Zdáááááááááááááááárek!

Co nového u hrochů

14. 9. 2020

Adaptační kurz

23. 12. 2019

Dohoda

4. 12. 2018

Fotbalový zápas

1. 12. 2017

Rozuzlení

archív

foto_hroši

11
Pixmac000075844963.jpg

U hrochů

kniha o přátelství hrochů, ptáků a lidí