OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 

Boj, zápas, sázka… Všechno padá. Všichni se semknuli, žádné dvě party. Snažíme se společně přečkat velkou vodu. Je to tragédie, která zasáhla nás všechny. Terka a ptactvo jsou u Jardy s Klárkou. Snaží se to přečkat s humorem a myslí na hrochy. Ti museli zůstat doma a doufat, zda nebude hůř. Tento zmar vyjádřila Maruška touto smutnou básničkou a všichni doufáme, že od příště zase jenom vesele, jako vždycky.

  

Přišel pan Smutník

mokrý kabát,

schoval pod deštník.

 

Prší, prší a prší,

cítím lidské chvění,

strach mají i mý kluci hroší,

nastalo, lidské souznění.

 

Přišel strýc Smutník,

pod provazy vody,

zapálil doutník.

 

Ta lidská síla i moc,

přivála mezi nás,

pomoc,

a víru v slunce jas.

 

Přišel dědek Smutník,

tvářil se nevesele,

vody plný kyblík,

kopla bych mu nejradši,

do někam...

 

Ani teď to sprosté slovo Maruška nedokázala vyslovit, i když pravděpodobně hrozně ráda by to udělala. Tak příště zase někdy U hrochů, věřím, že ten tenis bude. Věřte se mnou a splní se nám to.

 

 

Co nového u hrochů

14. 9. 2020

Adaptační kurz

23. 12. 2019

Dohoda

4. 12. 2018

Fotbalový zápas

1. 12. 2017

Rozuzlení

archív

foto_hroši

11
Pixmac000077085693.jpg

U hrochů

kniha o přátelství hrochů, ptáků a lidí