Boj, zápas, sázka… Všechno padá. Všichni se semknuli, žádné dvě party. Snažíme se společně přečkat velkou vodu. Je to tragédie, která zasáhla nás všechny. Terka a ptactvo jsou u Jardy s Klárkou. Snaží se to přečkat s humorem a myslí na hrochy. Ti museli zůstat doma a doufat, zda nebude hůř. Tento zmar vyjádřila Maruška touto smutnou básničkou a všichni doufáme, že od příště zase jenom vesele, jako vždycky.

  

Přišel pan Smutník

mokrý kabát,

schoval pod deštník.

 

Prší, prší a prší,

cítím lidské chvění,

strach mají i mý kluci hroší,

nastalo, lidské souznění.

 

Přišel strýc Smutník,

pod provazy vody,

zapálil doutník.

 

Ta lidská síla i moc,

přivála mezi nás,

pomoc,

a víru v slunce jas.

 

Přišel dědek Smutník,

tvářil se nevesele,

vody plný kyblík,

kopla bych mu nejradši,

do někam...

 

Ani teď to sprosté slovo Maruška nedokázala vyslovit, i když pravděpodobně hrozně ráda by to udělala. Tak příště zase někdy U hrochů, věřím, že ten tenis bude. Věřte se mnou a splní se nám to.

 

 

Co nového u hrochů

21. 6. 2021

Ocenění

21. 5. 2021

Přiznání

11. 1. 2021

Zážitek na věky

11. 10. 2020

Houba

14. 9. 2020

Adaptační kurz

archív

foto_hroši

11
Pixmac000084102390.jpg

U hrochů

kniha o přátelství hrochů, ptáků a lidí