OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Tak jak to dopadne s tou naší krásnou planetou, která se nazývá Země? Zachrání ji naši kámoši od Hrochů? My všichni, co jim fandíme, věříme, že ano. Tak se podívejme, jak to se situace vyvíjí.

Odjezd

„Tak a dost.“ Zakřičela Maruška.

„Není nutné o tom stále diskutovat. Stačí, co se ráno přihodilo Terce. Už žádný průšvih. Vždyť ani nikdo z nás neví, zda tu opravdu nějací mimozemšťani byli. Třeba je to jenom výplod zvířecí fantazie. Pojďme se soustředit na odjezd. Vždyť jsme si ten výlet připravovali takovou dobu.“

„Sláva. Má pravdu ta naše statná to hrošice.“ Zkusil zašprýmovat Leo. Jenže Marušku to moc nepobavilo a okamžitě mu dala pořádného lepáka.

„PLESK!“

Milý Leo se vymrštil do vzduchu a zastavil se až o vedlejší zeď. Sesunul se, oklepal a pravil.

„Není nad nádherný projev kamarádství a porozumění.“

To už pobavilo úplně všechny a začali balit.

Vše proběhlo v úplném poklidu. Nikde žádní novináři ani televize. Všichni seděli v kupé vlaku směr Ženeva. Jenom ptáci poletovali po nádraží a sháněli ještě nějaké informace o dnešní noci.

Najednou se rozrazily dveře kupé a dovnitř vchází tři lidé. Dvě paní a kluk. Na první pohled bylo jisté, že jsou to cizinci. Nejenom podle oblečení, ale také podle pozdravu, kterým počastovali ostatní.

„Zdrastvujte ribjata.“

Jediný Jarda podle pozdravu poznal, že jsou to Rusové. Ihned to vysvětlil ostatním. To proto, aby na nové návštěvníky kupé nekoukali jak jelita. Terce, se Jardův projev moc nezamlouval, protože se navenek tvářila, že tomu pozdravu taky rozumí, ale v duchu věděla, že netuší nic.

První se dala do hovoru nejstarší z nich. Začala s představováním.

„Jmenuji se Ruth. Toto je moje dcera Oksana a můj vnuk Alexej.“

Všichni se pěkně uklonili a podali ostatním ruce. Měli sebou ohromný kufr. I Slávkovi dělalo potíže tento kufr dostat do regálu nad sedačkami. Byl celý polepený různými pohledy. Byly to obrázky snad z celého světa. Celá hroší banda si je se zaujetím začala prohlížet. Byli nadšení. Vypadalo to, že ten kufr byl snad v každém státě na zemi. Neušlo to pozornosti babičce Ruth. Na nic nečekala a začal vyprávět svůj příběh. Všichni se uvelebili do svých křesel a se zaujetím poslouchali. Vlak se pomalu rozjížděl.

Vypadá to na další zajímavý příběh. Těšte se s námi. Tak zase někdy U hrochů.

Nashledaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaanou!!!!

Co nového u hrochů

14. 9. 2020

Adaptační kurz

23. 12. 2019

Dohoda

4. 12. 2018

Fotbalový zápas

1. 12. 2017

Rozuzlení

archív

foto_hroši

11
Pixmac000076190133.jpg

U hrochů

kniha o přátelství hrochů, ptáků a lidí