Jdeme honem na golf, pokračování příběhu Odpaliště neboli Driving range
je tady,
Neštěstí
Před první jamkou si vzala slovo Tereza a povídá,
„smyslem golfu je…“
A než to stačila doříct tak jí skočil do řeči Slávek a povídá,
„dostat míček do jamky co nejdříve, to dá přece rozum, pojďte, nechme zbytečných řečí a jdeme na to,“
„ tak už toho mám dost, to neumíš ani na chvíli zavřít pusu, nevidíš, že nám Terka chce říci něco víc, než jen tuhle tvojí přihlouplou myšlenku. Je tak přihlouplá, ale ty jsi přesto neváhal a nám všem si jí představil. To si vážně myslíš, že je tady někdo kdo tuhle moudrost neví,“ setřela okamžitě Maruška Slávka.
Všichni jsme ztichli a všimli jsme si, jak se Slávek celý červený krčí úplně vzadu. Není mu to stejně nic platné, protože nás všechny převyšuje o dvě hlavy. Bylo mi ho úplně líto. Klárka si toho všimla a povídá,
„no on tady taťka taky občas vypustí podobné moudro, oni to mají ti chlapi asi někde uvnitř schované a občas to holt musí ven.“
Ale Maruška jak byla v ráži tak asi ani moc nevnímala Klárku a pokračovala,
„chlapi možná, ale dospělí hroch by měl mít rozum.“
Neměl jsem co dodat, trochu mě tím holky namíchly, ale dusná atmosféra byla fuč. Tak jsem jim to okamžitě odpustil.
Tak a Terka mohla pokračovat,
„chtěla jsem jenom říci, že u golfu nejde jen o vítězství, nebo porazit či nedej bože zesměšnit spoluhráče, ale především o kamarádství, toleranci a požitek ze hry nebo z krásně prožitého dne v nádherném prostředí. Golf nechodí hrát neznámí lidé, nebo dokonce nepřátelé. Když si chcete jít zahrát golf tak řeknete svému kamarádovi, s kterým si moc rozumíte a s kterým si máte stále co říci. To je taky důvod proč mě nyní tak tluče srdíčko. Je totiž moc šťastné, že tady mám svoje největší a nejbližší kamarády a můžu s nimi hrát tuhle úžasnou hru. Tak jenom tohle jsem vám chtěla říci a taky zároveň poděkovat za tak nádherný dárek, který jste mi věnovali.“
„Neřvi,“ vybafne Culík na Lojzičku.
„Ty jsi ale hňup, viď, všechno musíš zkazit,“ povídá Lojzička už se smíchem v hlase.
„no já nevím,“ přidal se tentokrát Leo s drzostí jemu vlastní a povídá,
„to já bych šel hrát vždycky jenom tady s Jožinem, hezky si pokecáme a ještě jsem si jistý, že mu to nandám,“
Všichni jsme se tomu zasmáli, ještěže Jožin tuto narážku Lea neslyšel a tak už nedošlo k žádným dohadům a mohli jsme se dát do toho.
Vše probíhalo náramně hladce. Všichni jsme byli golfem úplně pohlcení. Podle Terky myšlenky nám vůbec nezáleželo na tom, kdo je první, ale o to že jsme spolu a že jsme se mohli náramně špičkovat a hecovat. Byla to náramná legrace. Poté přicházíme k jamce číslo čtyři.
Terka povídá,
„tak a tady máme Hazard“,
„to jsem nevěděl, že i golf je hazardní hra,“ reaguje hned Hezoun.
„Ale jdi, Hezoune, Hazard znamená překážku a tady je vodní překážka, vidíte ten rybník v dálce?“
„Jéé budeme se koupat,“ křičí Jožin a už letí vstříc rybníku obhlídnout terén.
K odpalu se připravuje Slávek, v tom myšák Leopold začal Slávka předvádět a dělat opičiny. Tomík se vrhá k němu ho okřiknout, a jak Slávek se rozpřahuje tak jeho hůl udělá, žuch. Hůl se zaráží přímo do hlavy Tomíka a ten se skácí k zemi. Ještě při tom zařval, seč měl hlas,
„uáááááá,“ a byl to ohromující hroší výkřik.
Všichni na golfovém hřišti se seběhli. Nikdo nemohl uvěřit tomu křiku, že tak malý chlapec dokáže takto zařvat.
Tomík však ležel na trávě a vůbec se nehýbal. V hlavě měl zaseknutou golfovou hůl. Přiběhl také správce. Zavolal okamžitě sanitku. Přijela hned. Naložili zraněného Tomíka a my všichni jenom koukali a nezmohli se ani na slovo. Jen zdáli jsme slyšeli hukot odjíždějící sanitky,
„húá, húá,“ a víc nic.
Tak to je něco. Já to nevydržím a budu muset asi za ním vyrazit. Hned jak budu vědět, co a jak, tak dám vědět vám všem tady U hrochů. Nebojte snad to dobře dopadne.