Jak to začalo
Už od mládí jsem miloval hrochy. Pamatuji si, jako malý kluk jsem stál před jejich pavilonem v zoo a nekonečné minuty na ně zíral. Dokázal jsem je pozorovat, i když se ani nepohnuli. Celý život jsem si přál s nimi promluvit a teď najednou v dospělém věku, ouha, povedlo se. Hroší vyprávění mě zaujalo natolik, že jsme se společně s mými přáteli od lidí, hrochů a ptáků, rozhodli sepsat na papír a požádat taky někoho kdo vám tu atmosféru přiblíží i nějakou tou kresbou. Postupně se dozvíte tady na těch stránkách o našich příbězích více.