OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

DOPIS


„Potkal jsem kosa Cyrila. Víte, o kom mluvím, né? Přeci z ptačí španělské ambasády. Povídal, ať vyřídím tady Lojzičce, že tam má nějaký dopis ze Španělska. Je tam prý už pěkně dlouho,“ vyhrknul na všechny Jožin místo pozdravu.

Celé hroší tlupa se hbitě otočila na Lojzičku s výrazem plným otázek.

Ona jenom vytřeštila oči a nemohla ze sebe vydat ani hlásek. Po chvilce mlčení povídá se strachem v hlase.

„Jožine. To není možný. Já přece nemůžu mít žádný dopis. Nemá mně ho kdo poslat. Všechny naše doma vzal vítr. Nikdo nepřežil. Jenom já. Vždyť jsem vám to už vyprávěla. Nikoho jiného už ve Španělsku nemám. Co to je za nesmysl? Kdo mi to jen může psát? To je tedy pěkně zapeklitá záhada.“

„Nějaký tajný ctitel.“ Skočil Lojzičce do řeči jízlivě Jarda.

„Spíš nějaký povedený ptáček.“ Se smíchem a drzostí odvětil Leo. Ještě dodal.  

 „Nevadí, Lojzičko. Prověříme! Vyšetříme! Nakopeme mu pozadí a poletí zpátky do Španělska. Možná, že se zastaví až v Americe jaká to bude prda.“

„Jó Amerika. Tam bych se chtěla jednou juknout. Jenže s vámi? Leda tak namočit se do nějakého maléru.“ Posteskla si smutně Terka.

„Jděte už, bando jedna mizerná. Nedá se nic dělat. Musíš tam ihned zaletět. Třeba to bude něco vážného a tuze důležitého.“ Utnula všechny možné verze debat Maruška. Už to nemohla poslouchat a nasadila u toho svůj vážnější výraz ve tváři. V jejím případě spíš obří tlamě. Většinou to dělá, když se jí něco přestává líbit a chce utnou zbytečnou debatu o ničem.

„Jakou ptačí ambasádu? Co je to za hloupost?“ Vyhrkla Klárka. Vypadala u toho, jakoby vůbec nevnímala narážky ostatních .

„Tak ty to nevíš?“ Překvapivě zašvitořil světaznalý Jožin a hned se dal do vysvětlování. U toho už ale chyběla Lojzička. Nevydržela. Musela už upalovat pro to neznámé psaní.

„Každý stát má tady svůj strom. Myslím tím ptačí stát, to dá rozum,“ pokračuje ve svém vyprávění Jožin.

„No a každý pták, který se sem přistěhuje tak se snaží tuto svojí ambasádu, jak mi tomu stromu říkáme, vyhledat a zapsat se tam. Ti ho založí do své evidence, a když máme nějaký problém nebo se něco děje u nás v rodné vlasti, tak nás vyhledají a oznámí nám to. Přesně jako nyní Lojzičce.“

Jarda, Klárka, ale i hroši z toho byli úplně paf. Nikdo z nich neměl ani ponětí o takovém systému mezi ptactvem. Po pravdě řečeno ani Culík moc netušil, co to znamená ambasáda. Jenom tak kroutil hlavou a v duchu si říkal.

„To je toho. Ambasáda. Asi nějaká exotická dřevina nebo co. Ale takový divný název pro strom jsem ještě nikdy neslyšel. Neva, vyšetřím to později.“


Čubrníte? Já tedy ano. Ambasáda v ptačím světě. To je tedy ŠOK. Těšte se jak Lojzička pochodí, ale hlavně co se skrývá v tajemném dopise.

Tak Ahoooooooooooooooooooooooj!


Co nového u hrochů

14. 9. 2020

Adaptační kurz

23. 12. 2019

Dohoda

4. 12. 2018

Fotbalový zápas

1. 12. 2017

Rozuzlení

archív

foto_hroši

11
Pixmac000055577595.jpg

U hrochů

kniha o přátelství hrochů, ptáků a lidí